Vážení zákazníci,
pro výpočty mezd bychom měli mít nastavené odměňování na kartách PPV tak, že se plat nedostane pod minimální mzdu. Můžou nastat situace, kdy to však nemusí vyjít – dlouhé dovolené v souběhu s náhradním volnem, snížením prémií apod.
Mzdová problematika je z pohledu zákona a předpisů stále komplikovanější a nejasnější, navíc se zavedením JMHZ (a chystanými změnami v roce 2027) je zátěž mzdových účetních stále větší.
Proto jsme do mzdového systému Signys® nově zapracovali komplexní řešení problematiky minimální mzdy ve všech souvislostech.
Novinku s detailními informacemi naleznete na odkazu zde.
Vybrané informace k problematice, kterou novinka řeší:
Není minimální mzda jako minimální mzda – doplatek měsíčního minima může vyjít jinak, než doplatek do hodinového minima. Sjednaná měsíční mzda se pro účely kontroly minimální mzdy vždy přepočítává na hodiny. Pokud zaměstnanec odpracuje jiný počet hodin, než kolik činí standardní fond pracovní doby pro daný měsíc, porovnává se jeho výdělek s hodinovým minimem.
Inspekce práce (SÚIP) při kontrole zpravidla postupuje následovně:
- Přepočet na hodiny: Celková mzda zaměstnance (po odečtení zákonem vyloučených složek, jako je práce přesčas, příplatky za svátky, noční práci apod.) se vždy vydělí počtem skutečně odpracovaných hodin v daném měsíci.
- Porovnání s hodinovou sazbou: Výsledná hodinová mzda se porovná s minimální hodinovou mzdou platnou pro daný rok a danou délku týdenní pracovní doby (např. 40, 38,75 nebo 37,5 hodiny týdně).
- Vznik doplatku: Pokud je výsledná hodinová částka nižší než zákonné hodinové minimum, zaměstnavatel musí doplatit rozdíl za každou odpracovanou hodinu.
K situaci, kdy jsou doplatky při hodinové kontrole vyšší než při prostém měsíčním srovnání, dochází nejčastěji ve dvou případech:
- Dlouhé měsíce: V měsíci s vysokým počtem pracovních dnů (např. 22 nebo 23 dní) musí zaměstnanec za fixní měsíční mzdu odpracovat více hodin. Jeho reálná hodinová mzda tak klesne a doplatek do hodinového minima je vyšší.
- Práce přesčas nebo nadúvazek: Pokud zaměstnanec odpracuje hodiny navíc, které nejsou správně kompenzovány, nebo se jeho základní měsíční mzda „rozpustí“ do velkého počtu hodin, hodinový přepočet odhalí podhodnocení, které by při běžném pohledu na měsíční pásku nebylo vidět.
Porovnání s měsíční minimální mzdou (která v roce 2026 činí 22 400 Kč) lze pro účely doplatku použít pouze tehdy, pokud splníte dvě podmínky současně:
- Zaměstnanec má sjednanou, stanovenou nebo určenou měsíční mzdu.
- Zaměstnanec v daném měsíci odpracoval plný fond pracovní doby (tedy plný počet hodin, který na tento konkrétní měsíc připadal podle jeho rozvrhu směn).
Pokud jsou tyto podmínky splněny, porovnává se dosažená měsíční mzda (očištěná o příplatky) přímo s měsíčním minimem. Pokud by zaměstnanec vydělal méně, doplatí se mu rozdíl do 22 400 Kč.
Podle § 111 odst. 3 písm. a) Zákoníku práce se však měsíční minimum nesmí použít a musí se přejít na hodinové minimum v těchto situacích:
- Nebylo to předem jasně určeno: Pokud ve smlouvě nebo mzdovém výměru není explicitně sjednán nebo zaměstnavatelem určen způsob porovnání (zda se bude kontrolovat měsíční, nebo hodinová mzda), zákon automaticky nařizuje použít hodinovou minimální mzdu.
- Neodpracování plného fondu hodin: Pokud zaměstnanec nastoupil uprostřed měsíce, byl nemocný, čerpal neplacené volno nebo má sjednaný kratší pracovní úvazek, měsíční minimum se sice úměrně zkrátí, ale Inspekce práce (SÚIP) standardně vyžaduje přepočet na odpracované hodiny.
- Dohody (DPP a DPČ): U dohod mimo pracovní poměr se měsíční minimum nepoužívá nikdy – tam se vždy striktně kontroluje pouze hodinová minimální sazba.
S případnými dotazy se neváhejte obrátit na adresu hotline@signys.cz.